Nové nádraží v Mladé Boleslavi bude reprezentativní, udržitelné a s citlivou kombinací historie a moderní architektury
Mladoboleslavské nádraží patří bez přehánění k nejhorším v České republice.
Chátrající výpravní budova je dávno za svým zenitem. Příslibů rekonstrukce se v uplynulých letech dočkala již tolikrát, že jim místní už ani nechtějí věřit. Ještě nikdy ale toto nešťastné nádraží nebylo blíže skutečnému posunu do 21. století a povýšení mezi reprezentativní a hrdé železniční stanice, jako je tomu nyní. Návrh propojuje lidem dobře známé historické archetypy železničních stanic s moderními prvky komfortu, bezúdržbovosti a udržitelnosti.
„V únoru jsme vyhráli veřejnou zakázku Správy železnic (SŽ) a stali se hlavním architektem a zpracovatelem projektové dokumentace,“ říká k projektu rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Mladá Boleslav hl. n. Petr Zeman, vedoucí ateliéru architektury a pozemních staveb AFRY CZ. „Jako koncepčního architekta jsme si pro tuto stanici vybrali kancelář Pavlíček Hulín Architekti,“ dodává.
AFRY CZ má se zpracováním koncepcí a dokumentace nádražních staveb velké zkušenosti. Připravili jsme také studie výpravních budov v Teplicích a Nymburku a účastnili se i několika mezinárodních architektonických soutěží návrhů železničních budov.
Klasické prvky železnice, aspekty udržitelnosti i umělecké prvky
„V návrhu vycházíme ze sémantiky nádražních budov. Měl by tedy být na jednu stranu srozumitelný pro cestující a na druhou stranu kontextuálním. Zároveň bude moderním doplňkem stávajících pomocných nádražních budov v dané lokalitě,“ říká o projektu Jiří Pavlíček z kanceláře Pavlíček Hulín Architekti. Návrh používá archetypy známé především z nádražních budov z přelomu 19. a 20. století, těmi jsou např. sedlová střecha, její nízký sklon a výrazné přesahy, nápadný sokl, markýza, ocelová konstrukce zastřešení nástupišť, částečně i hrázdění. Využíváme i prvky pozdějších ikonických budov, např. prosklení odbavovací haly v Havířově. Výrazným znakem budovy jsou přesahy, které fungují jako zastřešení nástupiště, zastávky autobusu, schodiště do podchodu, stojanů na kola nebo jako markýza nad vstupy do budovy.
„Materiálové řešení jsme volili s ohledem na vizuální kvalitu, bytelnost, trvanlivost, stálost, maximální bezúdržbovost a příbuznost s dráhou. Na střeše jsme navrhli extenzívní zeleň, která pomáhá v letních měsících s přehřátím budovy a má další ekologické výhody,“ vypočítává Pavlíček. „Rádi bychom na střechu budovy umístili i solární panely,“ doplňuje Zeman. Fasádu jsme navrhli z lícových pásků, což je bezúdržbový materiál hojně používaný na nádražních budovách. Výrazný sokl budovy pod úrovní nástupiště bude zhotoven z pohledového betonu, sokl nad niveletou nástupiště z tmavého plechu. Podhled přesahů jsme navrhli z povětrnostně odolné oceli s rezavou patinou, která odkazuje k všudypřítomným železničním kolejím.
Nádraží by měly dominovat i vhodně vybrané umělecké prvky. „Do vizualizace jsme prozatím umístili symbol města, modely vozu Škoda. Je to ale jen zástupný element. Snažíme se přesvědčit SŽ o uspořádání sochařské soutěže na venkovní umělecké prvky nádraží,“ vysvětluje Zeman.
Důraz je kladen na účelnost i komfort
„Svým vzhledem návrh také reaguje na požadavek SŽ umístit do budovy velké množství technologií, které plošně převyšují část budovy určenou pro cestující. Dalo by se tak říct, že je budova pravděpodobně důležitějším technologickým objektem než významným dopravním uzlem pro cestující,“ říká k projektu Pavlíček. Vzhled budovy se tak mění od východu k západu. Na východě, blíže k městu je budova více prosklená, užší s důstojným rozptylovacím prostorem a výraznějšími přesahy střechy. Tato část patří především cestujícím. Na západě je budova méně prosklená, lapidárnější, s menšími přesahy a širší. Tato část patří technologiím a zaměstnancům zajišťujícím provozuschopnost na dráze.
Podle SŽ je hlavním cílem všech navrhovaných stavebních úprav, s ohledem na požadavky veškerých norem a předpisů (zejm. těch pro provoz dráhy), zajistit odpovídající komfort pro cestující.
Stavba je pilotní projekt SŽ v oblasti digitalizace
Na architektonickou vizi a koncepci navazuje příprava projektové dokumentace. Stavbu vybrala SŽ jako jeden ze svých pilotních projektů BIM, tj. informačního modelování staveb. „Jedná se o nový přístup k systému pořizování a zpracování informací o stavbě v celém jejím životním cyklu se zásadním dopadem na přípravu, realizaci, provoz a údržbu stavby. Zásadní změna spočívá v digitalizaci komunikace, schvalovacích procesů a používání BIM modelů jako zdroje informací se zaručenou dostupností,“ uvádí Petr Zeman k metodice SŽ.
Díky dlouholetým zkušenostem s BIM a toku know-how z mezinárodní skupiny AFRY máme téma digitalizace v projektování dobře zvládnuté. AFRY CZ je plně kompetentní splnit i tyto nároky investora. „BIM je pro nás standardem, který využíváme ve všech projektech. Se SŽ právě projednáváme požadavky informačního modelu pro tuto akci,“ říká k současnému stavu projektu Zeman a doplňuje: „Bereme si za své navrhnout tuto výpravní budovu v souladu s udržitelným stavitelstvím, jednoduše řečeno v souladu s životním prostředím.“
Celkové investiční náklady projektu očekává investor ve výši přibližně 130 mil. Kč. Projektovou část plánujeme dokončit v únoru příštího roku. Ve druhé polovině roku 2022 by měl být vybrán zhotovitel a zahájit stavbu. Po dlouhém a strastiplném čekání je Mladá Boleslav konečně na nejlepší cestě k výstavbě důstojného, reprezentativního a ekologicky udržitelného nádraží.
