Přinášíme krásu spojenou s funkčností a udržitelností
Říká Dominik Pleva, hlavní architekt AFRY CZ, pro časopis Konstrukce. V AFRY buduje vlastní tým, agendu i celkovou vizi.
Architekti pod jeho vedením zdaleka nepůsobí jen jako pomoc stavařům. Udávají směr značné části projektů firmy. Přečtěte si rozhovor o architektuře pod značkou AFRY, spolupráci se světovými esy a cílech v oblasti udržitelnosti.
Ateliér Architektury a pozemních staveb vznikl v AFRY CZ v roce 2019. Jak dlouho jste u kormidla jeho architektury vy? Jaký je váš tým?
Ateliér založil Petr Zeman v květnu roku 2019. Během navazujících dvou let vybudoval fungující projekční kancelář plnou skutečných odborníků na projektování těch největších a nejsložitějších staveb, jaké se v naší zemi realizují. Letos na jaře si přizval mě, abych v rámci ateliéru začal budovat architektonické studio. Za tuto krátkou chvíli se moje oddělení rozrostlo ze dvou na deset profesionálů s kancelářemi v Praze a Bratislavě. V celém ateliéru je nás v tuto chvíli 65 a v příštím roce míříme na stovku. Rosteme rychle a rosteme mezinárodně. Jen mezi architekty máme národností pět, od Francouze po Řekyni. Multikulturalita týmu nám otevírá nové možnosti a pohledy na architekturu a její řešení. Stejně tak jako naše dynamika. AFRY CZ je společnost, kde má zelenou mladý talent. Nestavíme na pár etablovaných jménech. Ředitel Ivo Šimek se nebojí spolupracovat ve vedoucích pozicích se zapálenými a mladými lidmi a tento, v jistém smyslu odvážný, přístup rezonuje napříč celou firmou. Vkládáme důvěru do všech, kteří chtějí posouvat sebe a celou společnost dopředu.
V čem vás oslovila právě AFRY?
AFRY je silná mezinárodní skupina, které udává směr Skandinávie. Umožňuje nám nejen tvořit místní česko-slovenské projekty, ale i zajímavé projekty v zahraničí. Spolupracujeme jak se zkušenými sesterskými ateliéry jako jsou dánští Gottlieb Paludan Architects či Sandell Sandberg ze Švédska, tak s předními světovými ateliéry. Například jsou britskými studii Thomas Heatherwick a Grimshaw Architects či francouzským ateliérem Janković de Thy. Opakovaně prokazujeme, že i pro tyto světové špičky jsme schopným a spolehlivým partnerem. AFRY je velká rodina s jasnou vizí tvořit budoucnost i pro generace, které přijdou po nás. A abychom tvořili budoucnost, ve které skutečně budeme my i naše děti chtít žít, musíme vytvářet projekty nejen krásné, ale i šetrné k životnímu prostředí. Skandinávský důraz na udržitelnost je patrný téměř ze všech projektů společnosti. Není náhodou, že prezident skupiny AFRY Jonas Gustavsson byl nedávno jmenován členem správní rady nadnárodní organizace Climate Leadership Coalition. Tato koalice lídrů je největší nezisková podnikatelská síť v oblasti klimatu v Evropě. Pro nás je to samozřejmě ohromný závazek i výzva. Je to přístup, na jehož základu stavím i vizi našeho studia.
Jaká je tedy vize architektury pod značkou Dominik Pleva?
Ke každému klientovi a jeho projektu přistupujeme zcela individuálně. Analyzujeme jeho skutečné potřeby a hledáme nejlepší postup. Naším cílem je mu doručit nejlepší možný výsledek. Technické i funkční aspekty vyvíjíme souběžně s designem a estetikou díla. K tomuto absolutnímu základu v AFRY ale přidáváme i udržitelnost jako východisko společnosti odpovědné budoucím generacím. Věřím, že jakékoli zadání, ať se jedná o galerii, bytový dům nebo šatny na posunovacím nádraží, si zaslouží naši plnou pozornost. Posláním architektů je přinášet do společnosti krásu spojenou s funkčností a udržitelností. Naše výtvory do značné míry definují životní prostředí, které obýváme. Připravujeme projekty, které zde budou stát možná i za 100 let. Vysoká míra společenské odpovědnosti je tak opravdu na místě.
Stavebnictví je prý zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO2. V EU spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Jak se s tímhle v AFRY popasujete?
Severské národy byly od nepaměti nuceny neplýtvat zdroji. Mají znalosti, mají technologie, mají zkušenosti. My toto skandinávské know-how aplikujeme, a přinášíme tak do střední Evropy zcela nová řešení. Naším cílem je navrhovat stavby s co nejnižší potřebou energií a co nejvíce se přibližovat uhlíkové neutralitě. Nejekologičtější energie je taková, kterou nespotřebujete. Používáme udržitelné materiály, aplikujeme principy cirkulární ekonomiky. Projektování šetrných budov vnímáme jako naprostý standard. Navíc klimatické změny samy o sobě kladou zvýšené požadavky na architektonické zpracování, konstrukční návrhy i provoz staveb. Ve všech fázích musíme myslet i na samotné dopady globálních změn. Tedy na častější povodně, zvýšený výskyt silných větrů, vln veder, sucha.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady udržitelných přístupů ve vašich projektech?
Pro Skansku, developera také ze Skandinávie, jsme projektovali administrativní budovu Mercury. Nejen že je energeticky úsporná, ale už ve fázi výstavby využije v maximální možné míře materiály z demolice stávající budovy. Betonové části původní budovy se nadrtí a využijí pro novou budovu ve formě rebetongu, což je patent Skansky. Pro stejného developera nyní transformujeme brownfield v Praze Malešicích. Stane se z něj moderní rezidenční čtvrť s certifikací BREEAM. Na projektu nádraží v Chrastavě jsme navrhli zastřešení nástupišť kompletně ze dřeva, tedy z obnovitelného zdroje. Dřevo vracíme v maximálním možném rozsahu, ale v moderním a atraktivním pojetí. Obecně se snažíme využívat lokální materiály, protože mají logicky nižší uhlíkovou stopu. V Norsku se naše oddělení TZB podílí na ekologických a ekonomických řešení pro rezidenční výstavbu. Do architektonické soutěže o podobu hlavního brněnského nádraží jsme navrhli zastřešení s integrovanou fotovoltaickou elektrárnou, jejíž výkon by uspokojil energetické potřeby celé budovy. Princip trvalé udržitelnosti naleznete v každém našem projektu. Rozmýšlíme i nad tím, jak se v čase mohou dynamicky měnit potřeby uživatele objektů. Pro České dráhy jsme např. navrhli zázemí údržby, které je řešené modulární kontejnerovou výstavbou. Může tak reagovat na aktuální kapacitní potřeby klienta a lze jej dynamicky upravovat. Je to vlastně další příklad cirkulární ekonomiky. Kontejnerové moduly je možné využít jinde a pro jiný účel. Opravdu zajímavé projekty nám ale vznikají za hranicemi. Uvedu jeden příklad za všechny. AFRY projektuje ve Švýcarsku obří pozemní farmy pro ekologicky udržitelný chov ryb. Produkují 1200 tun lososů ročně zcela bez zátěže životního prostředí. Projekt je součástí celé skupiny aktivit, které AFRY vytváří v oblasti tzv. urban food, trvale udržitelné produkce potravin ve městech.
Pomáhá vám k hledání udržitelných řešení digitalizace?
Samozřejmě. Projekty zpracováváme kompletně metodou BIM. Ta dosažení udržitelnosti, hospodárnosti, efektivity i rychlosti samotné výstavby výrazně pomáhá. Třeba již zmíněný projekt v Norsku je pěkný příklad rychlé, přesné a efektivní spolupráce na projektu plně v BIM. Vytváříme digitální dvojčata staveb, která díky simulacím umožňují návrh optimálního řešení ve všech jeho aspektech. Ve finále tak uživatel budovy získá nejen fyzický klíč, ale i přesnou virtuální kopii stavby, využitelnou i pro budoucí facility management. Architekt využívá BIM od začátku do konce. Model vytváří a dohlíží na něj v celém projekčním cyklu. Nestane se, že by se tak architektova myšlenka tzv. ztratila v překladu. Architekt je skutečným partnerem klienta od záměru až po dokončení realizace záměru.
Co všechno váš ateliér nabízí a na jakých typech projektů pracuje?
V ateliéru Architektury a pozemních staveb nabízíme vše od počátečního inženýringu až po construction management budoucí výstavby, včetně projektového managementu v průběhu celého projektu. Pracujeme pro veřejný sektor i pro významné soukromé klienty. Máme projekty v Česku, na Slovensku a v rámci skupiny ve Švédsku, Norsku, Dánsku a UK. V roli lokálního architekta spolupracujeme s předními světovými studii. Typologicky jde o celou škálu projektů, od drobného měřítka až po velké urbanistické celky. Příkladem může být rozvoj oblasti letiště Hradec Králové a jeho okolí. Ve střední Evropě jde o lokalitu unikátní svým rozsahem a obrovským socioekonomickým potenciálem.
Jak prakticky vypadá spolupráce v rámci firmy?
Řešíme architekturu i tam, kde se v ČR v posledních dekádách moc neřešila. Typologicky v oblasti dopravních staveb, zejm. mostů a tunelů. Jde o funkční, efektivní, a hlavně permanentní dialog mezi architekty na jedné straně a dopravními, mostními a kolejovými inženýry na straně druhé. Designová linka je tak v průběhu celého projektu jednotná. Hledání průniku řešení je nejdůležitější i nejzábavnější prvek této kooperace. Je za tím spousta práce, ale někdy se i vracíte do dětských let a opět si hrajete s vláčky a stavíte koleje. Na konci je pak krásné dílo, nikoli jen technická stavba.
Účastníte se architektonických soutěží?
Pravidelně. Soutěžní návrh je vizitka toho, jak studio přemýšlí. Předkládáme odborné i laické veřejnosti náš názor na řešení konkrétního místa. Prezentujeme svoji vizi a pojetí. V rámci mezinárodních soutěží navíc spolupracujeme s opravdu zvučnými zahraničními jmény. To nás posouvá dál a my se učíme od nejlepších. Zároveň ukazujeme, že jsme opravdovým partnerem světové architektonické špičky. Odborná porota složená z nezávislých arbitrů zajišťuje objektivní hodnocení kvality předložených návrhů. Můžeme se tedy pravidelně srovnávat nejen s přední českou konkurencí, ale taktéž se světovými hráči. Je to krásná a inspirující práce, ale je to také práce náročná a s velmi nejistým hospodářským výsledkem. Samotná účast v soutěži je tak i signál trhu, zda je studio schopno tak velký projekt nejen připravit, ale i finančně utáhnout. Finanční odměnu získá vítěz. Pár dalších finalistů získá zpět částečnou úhradu nákladů, většina soutěžících ale nedostane nic.
Jakých soutěží jste se zúčastnili a co plánujete na příští rok?
Za necelý rok svého fungování jsme úspěšně podali návrhy do třech soutěží sami a do dvou jako lokální partner věhlasných světových studií. V roli lokálního architekta jsme v týmu s Grimshaw Architects navrhovali Hlavní nádraží v Brně. Se sesterským studiem Gottlieb Paludan Architects jsme se zúčastnili soutěže o podobu nového ředitelství Správy železnic. Samostatně jsme předložili návrhy do dalších vyzvaných soutěží a věříme, že se budou porotám líbit. Na příští rok máme zajištěnou řadu skvělých projektů doma i v zahraničí. Některé jsou v rámci ČR opravdu unikátní a plně zapadají do naší vize estetického a trvale udržitelného stavitelství. Budeme také pokračovat na spolupráci s dalšími architektonickými esy, a to nejen na soutěžních návrzích. Budou to nové výzvy a nové zkušenosti, na které se těšíme.
Rozhovor vyšel v prosincovém čísle časopisu Konstrukce zde.