Snøhetta a AFRY: příběh za návrhem Vltavské filharmonie
Jedním z oceněných návrhů mezinárodní architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie byl renomovaný norský ateliér Snøhetta. Jako svého lokálního architekta si vybral společnost AFRY. Jaký příběh stojí za soutěžním návrhem a co vše by toto impozantní ztvárnění Pražanům přineslo?
Vltavská filharmonie v našem pojetí představuje spíše kulturně-společenskou platformu než budovu. Navrhli jsme architekturu, kde se běžné hranice rozpouštějí a rozmazávají. „Ptali jsme se sami sebe, můžeme vytvořit architekturu, kde se efektivně střetává více ontologií?“ Kladla si filozofickou otázku Snøhetta. „Odpovědí byla šikmost a extrémní horizontalita – opravdu veřejná a skutečně otevřená – prostupná na více úrovních a osách, doslova a fenomenologicky.“
„Praha je morfologicky velmi zajímavá, naše ztvárnění tak připomíná posun litosférické desky nesmírnými a násobícími se silami. Každý návštěvník by měl být také ohromen všudypřítomnou provázaností filharmonie s Vltavou,“ doplňuje Petr Zeman, vedoucí ateliéru architektury a pozemních staveb AFRY CZ. Architektonická, projektová a konzultační společnost AFRY figurovala v roli lokálního architekta ateliéru Snøhetta, a zodpovídala tak za komplexní místní podporu soutěžního příspěvku.
Návrh propojuje řadu zdánlivě nesouvisejících jevů místa, aby podpořil akt designu: sílu a energii Vltavy, dopravní chaos, urbanistickou komplikovanost, horizont ohraničený oblohou, bohatou historii Prahy, přírodní úkazy i osobité kulturní projevy.
Skutečné modro-zelené stavitelství
Snøhetta pochází z Osla, AFRY ze Stockholmu. Skandinávský tým tak kladl obrovský důraz na životnost, kvalitu zvolených materiálů a udržitelnost v jejím komplexním pojetí. „Představili jsme environmentálně, ekonomicky i společensky odpovědnou budovu. V maximální možné míře by využívala materiály z lokálních zdrojů. Takové, které rezonují s českou kulturou a historií stavitelství, zejm. tedy místní kámen a dřevo,“ vysvětluje Petr Zeman.
Střecha návrhu je zelená, a nabízela tak mnoho výhod. Omezila by účinky městského tepelného ostrova a také zamezila pronikání tepla do budovy během horkých dní. Tvořila by rovněž retenční vrstvu během silných dešťů. Ve dvou terasách představovala jak upravenou krajinu, tak divokou louku a byla by neustále veřejně přístupná.
Stejně jako hlavní a zároveň vstupní náměstí, které v návrhu směřuje k Vltavě. Na nejvýše položeném náměstí pak architekti navrhli vysadit švestkový sad. Celá lokalita Vltavské filharmonie představovala ideální místo pro městskou rekreaci v zeleni s výhledem na historické dominanty Prahy.
Hlavní sál vytvarován technikou diamantového brusu
„Interiér filharmonické pasáže a obálka jednotlivých sálů byly zamýšleny ze žulových kvádrů tvarovaný technikou diamantového brusu. Jednotlivé sály měly připomínat kameny, které po staletí omílala Vltava. Tato metaforická energie řeky kontrastuje s teplým dojmem interiéru ze zimního dubu,“ vysvětluje záměr studia Snøhetta Dominik Pleva, hlavní architekt AFRY CZ.
Extrémní důležitost pochopitelně hrálo řešení akustiky všech divadelních a hudebních prostor. Akustický design byl zaměřen na rovnováhu mezi čistotou a bohatostí zvuku. Návrh hlavního sálu filharmonie počítal s kapacitou 1800 míst. Prostorové uspořádání sedadel hlediště architekti navrhli ve spolupráci se špičkovými akustiky Nagata acoustics. Zvoleným tvarem a rozložením bylo docíleno optimálního kontaktu publika s orchestrem.
Do mezinárodní architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie se přihlásilo celkem 115 týmů z 25 zemí. Návrh ateliéru Snøhetta byl mezi oceněnými návrhy a celkově se umístil pátý. „Byli jsme poctěni pozváním Prahy, abychom se soutěže zúčastnili,“ říká Snøhetta. Vítěznému týmu gratulujeme.
Autor vizualizace: MIR
